Co je barevný kruh pro kombinaci barev – systém RYB

Velmi zjednodušeně a zkráceně vysvětlíme co je barevný kruh, co je RYB a RGB.

Barevný kruh obsahuje primární barvy, sekundární barvy, terciální barvy a kromě nich bohatý komplex dalších barev. Ten poskytuje uživatelům širokou škálu odstínů, z nichž mohou vybírat. Hlavní výhodou barevného kruhu je, že na první pohled ukazuje harmonické barvy a komplementární barvy. Dále je dobře vidět, která barva je spíše studená a která teplá. Červená a oranžová patří k teplým barvám. Teplé barvy mají dlouhou vlnovou délku a tak se zdají bližší nebo vystupující. Barvy studené, jako je modrá nebo zelená mají vlnovou délku kratší a vypadají, že jsou dále nebo jakoby ustupovaly.

Barevný kruh umožňuje uživateli vizuálně posoudit vztahy mezi jednotlivými odstíny a správně vybrat kombinace barev žádoucí pro vytvoření určité nálady nebo dojmu.

Tento barevný kruh „vymyslel“ a začal využívat J. W. Goethe. Jeho teorie se používá nejčastěji a to hlavně v oblasti designérství, návrhu a kombinace barev v interiéru. Tedy i na našich stránkách budeme využívat tento systém. Jiný název tohoto přístupu je RYB – red, yellow, blue.

Základními barvami se zabýval i německý fyzik Wilhelm Ostwald – ten rozlišil 4 základní barvy (žlutá, červená, zelená a modrá). Jeho systém se dnes používá minimálně.

Co je RYB?

Systém RYB je historicky využíván pro světlo odražené, pro vytváření tzv. barevných schémat (smícháním jednotlivých barev). Smícháním všech barev (třeba u vodovek) vznikne teoreticky barva černá, ve skutečnosti jakási špinavě tmavohnědá. Systém RYB bývá často zatracován ve prospěch modernějšího a počítačově propracovanějšího RGB. Pokud si ale vezmete vodovky či tempery a uděláte několik pokusů s mícháním barev, začne se skutečnost chovat podle jiných pravidel, než v moderním RGB. Takže barevný systém RYB postupně vyvíjený duchovními velikány, jako byli Newton, Johann Wolfgang Goethe a Johannes Itten asi bude mít stále své místo v praktickém užití.

CO je RGB?

Se systémem přístupu k barvám RGB se setkáte v počítačích a hlavně u jakékoliv obrazovky.  Používá se pro barvy vytvářené zdroji světla, tedy zejména u obrazovek, kde každý bod tvoří trojice světelných zdrojů – červený, zelený a modrý. Intenzitou rozsvícení každého zdroje vznikne různobarevný vjem. „Smicháním“ všech barev, tedy rozsvícením všech zdrojů barev plnou intenzitou vznikne barva bílá. Barvu černou pak tvoří barva obrazovky, pokud jsou všechny body zhasnuté. Zajímavé přitom je, že např. žlutá barva vznikne rozsvícením červeného a zeleného zdroje. (Na rozdíl od RYB viz výše). Hlavní vlastností modelu RGB je to, že se barvy při míchání navzájem sčítají (je tedy aditivní). Díky tomu vytvářejí světlo čím dál tím větší intenzity. Proto je výsledný součet všech barev bílá. Tento barevný model využívají zařízení, které světlo vyzařují.

Výsledná barva RGB se vyjadřuje intezitou jednotlivých složek v rozsahu 0 až 255. Tento rozsah je dán ryze praktickými důvody, aby vyjádření barev zabíralo co nejméně místa v paměti a přitom  aby zvolený rozsah umožňoval zobrazení dostatečného počtu barev – v tomto případě se jedná o možnost definování cca 1,76 milionů barev!

A zároveň můžete hned zapomenout na to, co bezpečně víte, že modrá se žlutou dá zelenou. V systému RGB rozhodně ne. Žlutá totiž náhle není primární barvou, takže jak smíchat modrou se žlutou? V první řadě k dosažení zelené není třeba nic míchat, protože je přímo primární barvou.  Smíchat modrou se žlutou sice v systému RGB můžete, ale vznikne šedá barva a v případě různých poměrů intenzity složek modré a žluté vzniknou špinavé a nejasné zelené nebo modré odstíny.

Čtěte dál: KOMBINACE BAREV V INTERIÉRU