Smetanu na šlehání přivedeme k varu, odstavíme a ihned vsypeme předem smíchané ostatní suroviny. Dobře vymícháme a necháme chvilku odstát. Plechy vyložíme pečícím papírem a pomocí lžičky tvoříme malé kopečky. Pečeme pozvolna na 150-170°C asi 15-20minut. Po zchladnutí máčíme v rozehřáté čokoládě.
Každé cukroví by mělo být v perfektní kondici právě na Vánoce 24.12. Přečtěte si jak správně strategicky naplánovat nákup surovin, kdy začít připravovat těsta a kdy začít péct. Jedná se pouze o doporučení. Každá hospodyňka si jistě časem najde svůj ideální postup.
Kdy a jak začít s pečením cukroví?
Téměř všechna těsta na vánoční cukroví začínáme připravovat cca 3 týdny před Vánoci (období kolem Mikuláše). Do té doby je třeba nashromáždit komplet všechny suroviny.
Začínáme těsty!
Všechny suroviny připravíme ráno, aby měly pokojovou teplotu. Po obědě začneme vážit suroviny nejdříve na světlá těsta (z důvodu, aby se neušpinil vál od těst, kam patří kakao.) Pokračujeme těsty s kakaem. Z každého vypracovaného těsta vytvoříme váleček nebo bochánek, ten zabalíme do mikroténového sáčku a označíme štítkem s názvem (dobré je těsto uložit do chladu – do chladné místnosti, případně do lednice).
Začínáme s pečením!
Cca po týdnu začneme s prvním pečením. Seznam viz níže. Pořadí není důležité. Záleží spíše na možnostech kuchařky. Běžný je postup péci 2 až 3 druhy za den.
Proč připravujeme těsta už 3 týdny před Vánoci?
jednak kvůli úspoře času je ideální všechna těsta připravit najednou
těsta se musí „rozležet“
když se nám něco nepodaří, máme ještě čas koupit hotové cukroví
Cukroví – příprava těsta 3 týdny před Vánoci
– konkrétní postup hledejte v jednotlivých receptech:
Margarín, mouku, mrkev a prášek do pečiva zpracujeme na těsto. Rozválíme a nakrájíme na obdélníčky velké tak, jaké chceme cukroví. Umístíme švestková povidla a obdélníček přeložíme. Na okrajích dobře slepíme, aby povidla nevytékala.
Mrkvové cukroví upečeme a ještě za tepla obalujeme ve vanilkovém cukru…
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Vánoční svátky patří k těm nejkrásnějším v roce. Těšíme se na ně, na setkání s těmi nejbližšími, na pohodu, která by měla vstoupit do každé domácnosti.
Škoda jen, že se moderní doba staví k těmto nejkrásnějším svátkům mnohdy zády – komerčně a někdy hekticky. Není tak divu, že návrat ke skutečným tradicím bývá svízelný, a často se omezí „jen“ na zběsilé shánění vánočních dárků. Pojďme se vrátit na začátek, zavzpomínat na to, jak čas vánoční trávili naši předkové.
Co je advent?
Vánoční čas přichází s adventem. Advent, latinsky adventus, znamená příchod a je dobou očekávání příchodu Páně, narození Ježíše Krista. Zahrnuje čtyři neděle před Štědrým dnem a začíná nedělí, která je nejblíže svátku sv. Ondřeje a končí 24. prosince, dnem narození Páně.
Hlavním symbolem adventu se stal adventní věnec, bez kterého se neobejde téměř žádná domácnost. Je symbolem vítězství, královské důstojnosti a radosti. I Bible mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Adventní věnec je holdem tomu kdo je očekáván a kdo zároveň přichází jako vítěz, král a spasitel – Ježíš Kristus. Na adventním věnci postupně zapalujeme čtyři svíce v každou adventní neděli – první je železná, druhá bronzová, třetí stříbrná, a čtvrtá zlatá. Symbolizuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je „Světlo světa“.
Co jsou vůbec Vánoce?
Lidé se domnívají, že 25. prosinec je dnem narození Ježíže Krista. Dějiny o tom ovšem nepodávají žádnou zprávu. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává , že se to stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus. Na základě císařského výnosu se odebral Josef z města Nazaretu do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. A porodila Syna svého prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila ho do jeslí…
Začátek slavení Vánoc je i v pohanství. Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí a noc ze 24 na 25. prosince pokládali za zrození tohoto boha Slunce.
Štědrý večer
Na Štědrý den, který se slavil v úzkém rodinném kruhu, se držel přísný půst. Od rána byla v domě sváteční nálada, většinou se nesnídalo, neobědvalo a čekalo se na večeři. Mohly se jíst jen ryby, brambory na loupačku nebo pečivo. Rodiče se snažili i děti přivykat újmě v jídle. Aby je přiměli k zdrženlivosti, slibovali jim, že večer uvidí „zlaté prasátko“.
Adventní půst končil o Štědrém večeru s východem první hvězdy. Tehdy rodina zasedla ke slavnostní večeři, posadit se však směla, až hospodyně oznámila, že má vše připraveno. Lidé věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Když přesto byl počet lichý, chystal se talíř pro možného příchozího.
Jídla na štědrovečerní tabuli muselo být tolik, aby se všichni nasytili a ještě zbylo, neboť podle lidové víry to bylo zárukou hojnosti v příštím roce. V mnoha rodinách se zachovávala tradice sedmera jídel ke štědrovečerní večeři, kde se dbalo na to, aby na stůl byly připraveny pokrmy ze všech plodin, které se doma urodily. Česnek a cibule na stole měly chránit zdraví rodiny po celý příští rok. Nesměl chybět ani čerstvě upečený chléb…
Cukroví představuje tradici sahající až do šestnáctého století. Nejedná se však o křesťanský zvyk, ale o pohanskou tradici, která přetrvala dodnes. Vánoční cukroví se peče nejen v českých zemích, ale i jinde po světě. Dříve však pekli lidé vánoční cukroví nejen z důvodu mlsání. Cukroví mělo údajně tajemnou schopnost, která měla ochránit dům, rodinu i domácí zvěř před temnými silami.
Některé historické prameny uvádějí, že prapůvod zdobení vánočního stromku sahá až do severských zemí. Místní domorodé kmeny v rámci zimního slunovratu zdobily a následně zapalovaly v lesích osamělé stromy. Ze severských lesů se pak stromky rozšířily do domácnosti, kde se ozdobené věšely ke stropu – ovšem špičkou dolů.
Do Evropy se pak vánoční stromek dostal nejprve do německých zemí. Jednu z nejstarších dochovaných zpráv o ozdobeném stromku v místnosti můžeme nalézt v brémské cechovní kronice z roku 1570. Zprvu se vyskytoval v řemeslnických a cechovních domech, v polovině 17. století se začal objevovat i v soukromých obydlích. Za hranice Německa se rozšiřuje v devatenáctém století.
V zemích Koruny české strojení stromečku nemá dlouhou tradici – poprvé jej o Vánocích roku 1812 postavil a nazdobil režisér a ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich v libeňském zámečku Šilboch jako vánoční překvapení pro své přátele, a také proto, že českému stavovskému lidu chtěl předvést jak vypadá Tannenbaum (německy vánoční stromek).
Zvyk se začal více prosazovat až ve čtyřicátých letech devatenáctého století, a to především v rodinách bohatých pražských měšťanů. První svíčky na vánočním stromku se v Čechách rozsvítily roku 1860.
Tak pojďme si ty letošní Vánoce krásně užít, co vy na to? 🙂
Trpělivě spojujeme uvedené suroviny v těsto, kterým po odpočinutí plníme formičky. Pečeme na 180°C asi 10-12 minut. Po zchladnutí vyklápíme z formiček.
Tip: Těsto se při zpracování více drolí – je třeba trpělivosti…
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Ze všech surovin vypracujeme těsto. Po odpočinutí tvarujeme malé kuličky, do kterých vmáčkneme oříšek, nebo půlku mandle. Na pečícím papíře pečeme zvolna (170 stupňů) asi 10 minut a potom teplotu zvýšíme a dopečeme do růžova.
Tip: Slupky z ořechů snadno odstraníme tak, že je vložíme do rozehřáté trouby na cca 10 min, pak jdou snadno odstranit například utěrkou.
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Mouku, tuk a cukr zpracujeme v těsto, které si rozdělíme na dvě části. Do jedné zapracujeme ořechy a do druhé kakao. Formičky plníme polovinou oběma druhy těst. Pečeme v předehřáté troubě na 170°C asi 10-12 minut.
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Ořechy zbavíme hnědých slupek a namočíme asi na hodinu do studené vody, potom vše spojíme do celistvé hmoty. Vyválíme válečky o průměru asi 3 – 4 cm a dáme do mrazáku. Téměř zmrzlé krájíme na kolečka o síle asi 0,7 cm a upečeme na 170°C do růžova. Obalujeme v moučkovém cukru.
Pozn.: Těsto je potřeba nechat opravdu zmrznout, jinak celou směs nenakrájíte! (Možná budete mít od krájení puchýře, věřte ale, že strávníci toto cukroví ocení!)
Tip: ořechy se nejlépe zbavují slupek tak, že se cca na 10 – 15 min vloží do rozehřáté trouby. Slupky popraskají a jdou snadno očistit například utěrkou.
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Suroviny poctivě vyšleháme ručním šlehačem dohladka. Přendáme do sáčku s malinkým otvorem a zdobíme perníčky dle své fantazie. Po zaschnutí perníčky skladujeme v uzavíratelné krabici.
Tip: Bílek je dobré přecedit přes silonovou punčochu (vypranou :-)).
Máte zkušenosti s tímto cukrovím?
Máte lepší recept?
Podělte se s námi o vaši zkušenost níže v komentářích!
Rádi publikujeme i vaše další recepty.
Vánoční čas přichází s adventem. Advent, latinsky adventus, znamená příchod a je dobou očekávání příchodu Páně, narození Ježíše Krista. Zahrnuje čtyři neděle před Štědrým dnem a začíná nedělí, která je nejblíže svátku sv. Ondřeje a končí 24. prosince, dnem narození Páně.
Lidé se domnívají, že 25. prosinec je dnem narození Ježíže Krista. Dějiny o tom ovšem nepodávají žádnou zprávu. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává , že se to stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus. Na základě císařského výnosu se odebral Josef z města Nazaretu do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. A porodila Syna svého prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila ho do jeslí…
Na Štědrý den, který se slavil v úzkém rodinném kruhu, se držel přísný půst. Od rána byla v domě sváteční nálada, většinou se nesnídalo, neobědvalo a čekalo se na večeři. Mohly se jíst jen ryby, brambory na loupačku nebo pečivo. Rodiče se snažili i děti přivykat újmě v jídle. Aby je přiměli k zdrženlivosti, slibovali jim, že večer uvidí „zlaté prasátko“.
Některé historické prameny uvádějí, že prapůvod zdobení vánočního stromku sahá až do severských zemí. Místní domorodé kmeny v rámci zimního slunovratu zdobily a následně zapalovaly v lesích osamělé stromy. Ze severských lesů se pak stromky rozšířily do domácnosti, kde se ozdobené věšely ke stropu – ovšem špičkou dolů.
